Fenomén velkých odlivů na Zanzibaru

Na světě existuje několik destinací, které jsou vyhlášené tím, že je tam velký rozdíl mezi odlivem a přílivem. Troufnu si říct, že pravě Zanzibar by mohl být vlajkovou lodí tohohle přírodního úkazu, v Africe především. Příliv a odliv je naprosto běžná věc každého pobřeží, takže i velké tří či čtyř metrové odlivy na zanzibarském východním pobřeží nejsou ničím výjimečným. Na světě totiž existují i mnohem, mnohem větší.

Znáte chrám Mont Saint Michel v Brétani na západním pobřeží Francie? Tam jsem byl svědkem odlivu násobně většího, než znám ze Zanzibaru. Dle tamních zdrojů je odliv až 15 kilometrů a hladina oceánu klesne o 10-15 metrů. Největší běžné odlivy jsou ale měřené v Kanadě v Bay of Fundy, kde vodní hladina klesá až o 20 metrů. 

Jižní část oblasti Kendwa. Až sem dolů mnoho turistů nedojde, což skýtá ideální prostor pro zájemce o klid na koupání.

Kdybych měl princip odlivu a přílivu nějak jednoduše popsat, asi bych řekl, že vlivem působení Měsíce na planetu Zemi dochází k mírnému přelévání oceánské vody. Planeta navíc není kulatá, ale má lehce elipsový tvar. Bohužel nejsem astrofyzik nebo meteorolog či kdokoliv, kdo se tímhle zabývá, takže do toho nebudu více zabrušovat. Kdo se chce do problematiky slapových jevů ponořit hlouběji, najde zde odkaz na Wiki, kde získá širší povědomí. 

Zkrátka fenomén odlivů a přílivů je fascinující úplně všude. Nyní se ale zaměřme na náš Zanzibar. 

Vlevo 08h, vpravo 14h téhož dne v oblasti Pongwe, hotel Tulia. Půl dne se každý vykoupe i v místech, kde moře utíká fakt hodně. Někdy dopoledne, jindy odpoledne.

„Jeď do Nungwi, všude jinde to stojí za prd, protože ti uteče moře a půl dne se nevykoupeš.“ To je věta s „argumentem“, který jsem slyšel už snad stopadesátkrát. Jasně, něco na tom být může, to netvrdím, ale osobně si myslím, že přítomnost velkých odlivů a toho, co se pak na „nově“ vzniklém, otevřeném prostoru děje, právě dělá Zanzibar Zanzibarem. 

V podstatě existuje jen jedna část dlouhá několik kilometrů, kde se rozdíl mezi hladinou vody na pláži skoro neprojeví, a to jsou oblasti Kendwa a část Nungwi. Dvě spojené vesnice a nejpopulárnější turistické lokace na celém ostrově.

Avšak v případě severní Nungwi můžete i tak na velký odliv narazit. Zhruba od italské restaurace Mama Mia dál na sever směrem ke špici ostrova, tedy od prostředka Nungwi, je odliv vážně velký. Takže například hotel Nungwi Beach Resort by Turaco (dříve Double Tree by Hilton), který české cestovky docela hojně nabízejí s tím, že je přece v Nungwi, má právě odliv pomalu větší, než kdejaký hotel na východním pobřeží. Navíc právě v severní části Nungwi je oceánské dno, které se odhalí plné kamenů a řasy při přílivu plavoucí ve vodě docela silně zapáchají. 

Na ohlídání toho, kdy bude jaká fáze (zda příliv nebo odliv) slouží nepostradatelná aplikace „Tides“. Na sinusoidě lze v čase krásně vidět kdy „bude voda a kdy nebude“, respektive vrchní oblouk značí příliv a spodní odliv. A když se podíváš dál do budoucna, určitě si všimneš, že vrchol (příliv) je o několik později v jiném čase. I to je právě zajímavý fakt, protože například 1.10. bude vrchol přílivu v 10 hodin dopoledne a 7.10. bude v 16 hodin odpoledne. A tak pořád dokola. Rozdíl mezi přílivem a odlivem na stejném místě je přesně 6 hodin, 12 minut a 14 vteřin. 

Výška hladiny klesá všude na ostrově úplně stejně. Proč tedy na východě voda odejde i o 1,5 kilometru a na severu jen o 10 metrů? To je dáno zejména reliéfem pobřeží a pláže. Zatímco všude na východě a de facto i na velké části západního pobřeží se reliéf svažuje extrémně mírně, právě u vesnic Kendwa a Nungwi jde dolů relativně prudce. 

Na východním pobřeží, počínaje špičkou Nungwi na severu a zhruba Kizimkazi na jihu ostrova konče, jsou rozdíly mezi odlivy a přílivy hodně znatelné. Navíc o tom, zda je i odliv hezký nebo ne, rozhoduje roční období. Znám místa, kde od září do listopadu je po odlivu krásný bílý písek a mnoho malých malebných lagunek a na stejném místě od ledna do dubna je to samý kámen, spousta řas a písku minimálně. Nelze takhle paušálně popsat, kde a kdy je to ok a kdy a kde ne, neboť i tenhle stav se během let mění. 

Jak zjistím, zda u mého hotelu na východním pobřeží bude menší nebo větší odliv? Moje rada zní, otevřte si maps.google.com a na mapě (výchozí, ne satelitní) vidíte tmavě modrý pruh kolem pobřeží. To je znázornění šířky odlivu. Takže lze snadno vypozorovat, že na východním pobřeží je třeba nevelký odliv v oblasti Matemwe, kde se nachází například hotely: Emerald, Zanzibar Queen nebo AHG Dreams Bay a podobně. Naopak druhý extrém, tedy, kde jsou odlivy velké je oblast Uroa až Chwaka, tedy například u hotelů: Paradise Beach Resort, Palumbo Reef nebo Uroa Bay Beach resort. 

Další populární oblasti, jmenujme například Pwani Mchangani, Kiwengwa, Paje, Bwejuu, Jambiani jsou „postihnuté“ odlivem tak nějak středně. Jasně, někomu se může i větší odliv zdát být malý nebo úplně v pohodě. Já osobně mám tenhle typický zanzibarský aspekt rád. Když odejde voda a pláž se velmi rozšíří (někde třeba o 150 metrů, jinde zase až 1,5 kilometru), začne to ožívat. Masajové hrají fotbal, pastevci převádějí stáda krav, motorky sviští zprava doleva (i když oficiálně na pláž nesmí) nebo obyvatelé vesnic chodí na odkryté mořské dno hospodařit. Ano čteš správě, chodí tam hospodařit. 

Zejména oblast Pwani Mchangani, Maemwe, a pak Paje, Bwejuu a Jambiani jsou vyhlášené tím, že zde místní obyvatelé pěstují zvláštní druh mořských řas, které při odlivu navazují na několik metrů dlouhé provázky mezi krátkými klacíky zapíchanými v podloží. Jakmile přijde voda, „políčko se zaplaví a řasa začíná pod vodou růst. Až je dostatečně objemná, přijde farmářka a řasu sklidí, načež naváže novou a takhle se to opakuje stále dokola. 

Řasy se pak suší, drtí na prášek a buď zpracují přímo na místě nebo balí a exportují po celém světě, převážně do Číny nebo jiných asijských zemí. Využívají se jak v potravinářském průmyslu nebo jako přísady do kosmetických a drogistických výrobků. Například v Paje, naproti resortu The Soul se jedna taková malá místní manufaktura nachází. Osobně její návštěvu vážně doporučuji. Její název je Mwani Zanzibar. 

A co západní pobřeží od Kendwy na jih, až ke Stone Town a ještě níž, které jsem ještě vůbec nezmínil? Důvod je prozaický, právě tahle část ostrova není příliš atraktivní, břeh je tvořen převážně skalisky, mangrovy a jinak nehostinným terénem. Občas se nějaký resort uchytí, jako například Sea Cliff, Zanzi Resort nebo Chuini, ale to je skoro všechno. Lidé, kteří sem zamíří prakticky žádnou pláž nenajdou a pokud se chtějí osvěžit, jsou odkázáni víceméně na bazén nebo výlety po ostrově. 

Ať už vyberete hotel severozápadní části v Kendwě, kde odliv v podstatě neexistuje nebo zamíříte do hotelu na východě, neuděláte chybu. Ideální možností pro ty z vás, kteří cestují individuálně a bez CK (nemusí být tedy celou dobu v jednom hotelu) a kterou rád doporučuji, je kombinace obou lokací. Na úvod si dát několik dní (menší polovinu) například v Paje nebo Matemwe, poté doprostřed vložit safari a druhou (větší polovinu) pobýt na severu. V rámci safari, které připravuji, nabízím zdarma možnost úschovy zavazadel u nás v kanceláři po čas trvání vašeho safari s tím, že po návratu vás řidič odveze do jiného hotelu, než ve kterém jste začali, čímž vyřešíte jak zmíněnou úschovu, tak i transfer mezi hotely.