ROZHOVOR: V českém hotelu White Paradise se v budování nezastaví, čerstvě otevřeli i unikátní lagunu

Co si budeme povídat, česká stopa na Zanzibaru je zkrátka hodně významná. V posledních pár letech se zde otevřelo několik různých guesthousů či jiných menších ubytování v soukromí. Avšak nad tím vším stojí tři vyloženě české resorty. Tulia a White Paradise vítají své hosty už od roku 2016, o dva roky později pak přibyl resort Zuri. Právě o White Paradise bude dnešní článek, respektive rozhovor s generální manažerkou Adélou Kosařovou, která na této pozici působí od ledna 2019. 

Ještě před tím, než rozhovor začneme, dovolím si jej představit na několika málo faktech. Zpočátku byli hosté ubytováváni v šestnácti bungalovech, ke kterým o několik let později přibylo devět klasických hotelových pokojů. Na začátku roku 2022 navíc otevřeli externí bar a letos v říjnu přímo v areálu vyrostlo nové molo s barem, navíc doplněné o lagunu, která i na východním (odlivovém) pobřeží umožňuje hostům koupání i v době, kdy nastane odliv a voda zmizí. 

Adéla, se kterou je tento rozhovor, vede hotel White Paradise jako třetí v pořadí. Kdysi jej otevírala dvojice Lukáš a Tereza, kterým byl takový úkol svěřen, přestože jim bylo 18 let. Jejich nástupcem se stala Jana, která všechno sjednotila, uvedla do čísel a posunula na vyšší úroveň a pak nastala éra pod vedením „madam“ (jak jí zaměstnanci rádi říkají) Adély.

Ta původně přijela na dvě sezony, ale už tu kroutí pátý rok. Stejně tak už chtěla vedení několikrát předat, ale jak sama dodává, těžko se jí odchází. Přidává ještě storku, kdy si březnu 2023 pozvala partu 15ti kamarádů na rozlučkovou párty, ale nakonec zůstává stejně dál. „Už si přijdu, jak ty rockové kapely, co pořád přidávají poslední koncerty“, doplňuje s úsměvem. 

Pamatuji si tvoje začátky, kdy si nastoupila na pozici generální manažerky hotelu White Paradise v lednu 2019, čili si jednou z mála z naší „předcovidové“ české party, která na ostrově stále působí. Jak se Adéla změnila za ty čtyři a půl roku?

Hmmm, zestárla. Snad jen v tom dobrém slova smyslu. Myslím, že se ze mě stala “velká holka”. Když jsem na Zanzibar přijela, upřímně jsem vůbec moc nevěděla, co mě čeká, taky jsem musela zapomenout na všechno, co jsem znala z Česka (včetně hořké čokolády – byla k nesehnání), protože na Zanzibaru je prostě všechno naprosto jinak. Musela jsem se naučit komunikovat s místními kolegy nebo s lidmi z vlády (to je na dlouhé povídání). 

S místními musíte jednat úplně jinak. Jsou velmi hrdí a nemají rádi stres a práci pod tlakem, takže pokud jim chcete něco vytknout, tak je musíte okamžitě i za něco pochválit (Alespoň mně to funguje, neříkám, že to je pravidlo). Hodně mě překvapila situace, když jsme poptávali jednoho dodavatele a nabídka mu trvala příliš dlouho, vyzvala jsem ho k zaslání požadované nabídky do pěti dní nebo se poptáme u konkurence. V Česku bych měla nabídku do 5 minut, tady jsem dostala odpověď, že takto s nimi nikdo jednat nebude a bylo po kšeftu.

Musela jsem se taky naučit, jak improvizovat, protože co neseženete, musíte si vyrobit. A na Zanzibaru toho neseženete opravdu hodně. Už taky vím, že ručníky se dají sušit fénem na vlasy a že nejúspěšněji schůzka s úředníky končí společným selfie a nebo, že ještěrky mají rozdvojený jazyk, aby mohly vysávat mozek nosními dírkami (smích). 

V jakém stavu si hotel přebírala a co se podařilo za dobu tvého vedení posunout?

 Když jsem před lety začínala, hotel měl 16 bungalovů a čerstvě dostavěný prostor s osmi pokoji. Navíc jsem zde byla jediná, kdo nebyl místní. Aktuálně máme 15 bungalovů, studio s oněmi osmi pokoji, ale přibyly dvě dvojvily s privátními bazény a postupně jsme taky všechny pokoje významně zrekonstruovali. Navíc se postupně stáváme víc a víc soběstační, takže například minulý rok velmi zainvestovali a do provozu uvedli novou odsolovačku vody, díky níž máme dostatek pitné vody, bez závislosti na dodavatelích zvenčí. 

U vašeho hotelu je o poznání větší odliv, než v jiných částech Zanzibaru, jak se vypořádáváte s tímto aspektem? 

Je to tak, odliv je u nás skutečně větší, otevřeli jsme proto externí plážový bar dál od hotelu, kam naše hosty zdarma dopravíme, aby si mohli užít oceánu naplno. K dispozici tam mají wifi, sprchu, lehátka a právě bar, takže čas lze trávit dosti pohodlně. Právě dokončujeme nový, větší bar, který bude o něco blíže k hotelu, než ten stávající, bude se tam dát dojet buď na kolech nebo elektrických koloběžkách, které půjčujeme.

Plánujeme tam mít dobré kafe a dorty nebo koláče, protože jak víš, to v našem okolí docela chybí. Večer budeme mít otevřeno pro expaty, ať si mohou dát po práci pivo a nebo podívat na fotbal. Chtěli bychom otevírat v prosinci tohoto roku. Taky se ke mně přidali dva kolegové, kteří mi s prací neskutečně pomáhají a bez nich bych už fungovat nemohla - Pepa a Vlaďka.

Dříve tu s námi byla ještě kolegyně Gita, která také za sebou nechala velký kus práce. 

Nedávno jste také začali s výstavbou nového mola, která se u některých hotelů sem tam objevují. Vím však, že právě výstavba takového mola je hodně náročná záležitost, zejména administrativně. Jaká byla tahle cesta, než jste vůbec usadili první kůl? Čím jste museli úřady přesvědčit, aby vám daly zelenou? 

Molo si pan majitel (představení ZDE ) přál už od začátku, co se do budování hotelu pustil, ale jak správně říkáš, není vůbec snadné na jeho výstavbu získat licenci. Jak jsem zmiňovala, odliv je u nás výraznější, než jinde a tak k molu přišel nápad na lagunu. Chtěli jsme vytvořit unikátní přírodní bazén, kde se hosté mohou koupat a plavat celý den - i když nastane odliv.

Dvakrát za den přes lagunu v době přílivu přejede voda, takže ta v laguně se tak pořád přírodně obměňuje. Nic na podobného na Zanzibaru nebo možná i na světě zatím není. A to ti povím, teprve tady nastala ta pořádná výzva získat zmíněné povolení. O to se vlastně snažila už manažerka přede mnou, já tento projekt vrátila k života asi dva roky nazpátek.

Vláda a úřady v těchto případech očekávají nějaké “dárky navíc“, já se ale rozhodla jít cestou, že budu v jejich kancelářích sedět tak dlouho a tlačit na ně, dokud nám tu licenci nedají. A povedlo se, minulý měsíc (říjen 2023) jsme molo i lagunu úspěšně dokončili a slavnostně otevřeli.

Zkrátka, pan majitel  je velký budovatel a chce hostům poskytnout, co nejlepší dostupné zázemí a servis, tak věřím, že zdaleka nekončíme 😊.

Hotely na molech provozují nejčastěji bar nebo relax zónu. Jaké bude využití u vás?

Naše molo je uníkátní v tom, že je vcelku krátké (60m) a tak se nespálíte, než dojdete na konec, jak to bývá třeba jinde. Vede navíc částečně skrze zeleň - mangrovníky (jediný typ dřeviny, která se přizpůsobila růstu ve slané vodě). Na mole je k dispozici „solárium“ - tedy opalovací část, vstup do laguny a hlavně bar, kde si hosté mohou objednat drink nebo různé snacky.

Rádi o White Paradise mluvíme jako o místu s africkou duší, ale evropskými standardy, proto jsme na mole postavili tapas bar pojmenovaný „SASA“ s otevřenou kuchyní, kde si hosté mohou pochutnat na tradičních tapas (většinou v portugalském stylu) nebo tapas inspirovaném Zanzibarem – například kuřecí mishkaki (svahislky špíz) se salsou z manga a chili. K tapas patří samozřejmě víno, takže k večeřím míváme vždy i ochutnávku různých druhů. 

Hotel White Paradise patří do triumvirátu českých resortů na ostrově spolu s hotelem Tulia a Zuri. Jsou vašimi klienty převážně Češi nebo jde spíše o zahraniční klientelu? 

Nezaměřujeme se na žádný konkrétní národ - jsme otevření všem. Navíc jsme docela malý a útulný hotel a ověřili jsme si, že mít plný hotel hostů jen jednoho národa nedělá úplně dobrotu. Lidé si rozumí, komentují se, občas taky mohou vznikat roztržky, což nedělá hezkou atmosféru. Kdybych ale přesto měla jmenovat státy, tak nejvíce máme hostů z Česka, Německa, Francie a Nizozemska. Vždycky záleží na vlnách, kde Zanzibar zrovna „frčí“. Nicméně největší stálicí mezi národy jsou rozhodně Francouzi. Věříme, že je to právě díky naší kuchyni. 

Kdybys měla vypíchnout jednu věc, proč bych se měl ubytovat ve White Paradise, jaká by to byla? 

 Asi nebudu úplně objektivní, ale mám na našem resortu ráda to, že si na nic nehrajeme. Myslím, že jsme příjemný hotel s velmi osobním přístupem ke každému klientovi a rádi plníme různá a často i neobvyklá přání. Nemáme žádná striktní pravidla, kdy se například koupat nebo nekoupat v bazénu, takže noční skoky do vody nejsou neobvyklé (jen po 22hod přidáváme do bazénu chlor, takže opatrně :) ), neurčuje třeba kolik si host může vzít ručníků nebo jestli si neobjednal moc vajíček. Prostě takový „easy going“ styl. 

Dbáme na fakt pečlivou údržbu resortu, takže pořád malujeme, opravujeme a budujeme. Samozřejmě spoléhám na naší kuchyni a věřím, že to je právě jeden z důvodů, proč se k nám hosté vracejí. Snažíme se mít vše stále čerstvé a být v nabídce jídel kreativní a vyhnout se fádnosti a nudě na talíři. 

Občas se stává, že hotel nějak participuje na chodu svého okolí. Pomáhá blízké škole nebo nechá vybudovat vrt či studnu pro přilehlou vesnici. Vyvíjíte činnost i tímhle směrem? Aneb jak by se moderním jazyce řeklo: „Máte CSR oddělení?“ :)  

Děkuji, že jsi CSR oddělení popsal, protože bych po letech na ostrově už nevěděla o čem mluvíš a spíš bych si tipla, že mluvíš o internetu nebo něčem podobném. Kvůli nebo spíš díky licenci na lagunu máme smlouvu s vesnicí, ve které se hotel nachází, s tím že každý rok pomůžeme s nějakou úpravou nebo opravou.

Každý rok se v prosinci sejdeme a vymyslíme, co budeme v tomto směr nacházející rok realizovat. Tento prosinec chci prosadit, že v roce 2024 zrenovujeme například místní zdravotní kliniku. Právě tuhle malou nemocnici jsme už podpořili v našem novém mini projektu „Better Together“, kdy každý měsíc vybereme projekt, místo nebo osobu, která potřebuje pomoct a společně s klienty White Paradise uspořádáme sbírku.

Lidé si občas na ostrov berou starší oblečení na donošení, které už pak nepotřebují nebo nechtějí. Proč jej ale vyhazovat, když může někomu pomoci nebo aspoň udělat radost. 

Podařilo se nám také vybrat nějaké peníze na místní sirotčinec nebo vesnický fotbalový tým, který si nemůže dovolit pořídit kopačky nebo míče. V poslední době jsme navázali spolupráci s českou optikou Policar, která nám dodala spoustu dioptrických brýlí a jsme domluveni s místním očařem, že v rámci „Eye Day“ rozdáme brýle těm, kteří je potřebují a nemohou si je dovolit. 

My, kteří na ostrově působíme to víme, ale ti, kteří na ostrov míří jako turisté ani nemohou vědět, že další významnou činnost, kterou vykonáváš, je vedení společnosti, která poskytuje hotelům, bytům, restauracím a všeobecně všem internetové připojení? Jak tohle vzniklo? 

Ani sama nevím tyjo … Pro pana majitele není hotel White Paradise hlavní business, tou hlavní činností na ostrově je právě zmíněné poskytování internetu prostřednictvím české společnosti Tlapnet. Když před lety viděl, jaká je na ostrově “kvalita” internetu a servis kolem něj, rozhodl se, že zde založí firmu, která tuhle díru na trhu zalepí a vznikl  tak ZaNNet.

Pak na jaře 2020 udeřil covid, hosté zmizeli, noví přijíždět nemohli a tak práce kolem hotelu klesla na minimum. Pan majitel mě proto vyslal na několik schůzek a jelikož nikdo nevěděl, co bude dál, zaměřili jsme se právě více tímto směrem, tedy prodej internetu. Aktuálně máme 20 zaměstnanců a přibližně 250 klientů z řad restaurací, bytů, ale hlavně resortů, což při celkovém počtu cca 700 hotelů na celém Zanzibaru není vůbec špatné číslo. 

Proč tedy pan majitel zacílil právě na Zanzibar a jakou konkurenční výhodu proti lokálním poskytovatelům internetu poskytujete? 

Tady se nabízí pěkná analogie s hotelem. Naše výhoda a síla je v tom, že v podmínkách Zanzibaru poskytujeme evropský standart. Nás tým jsme dlouho trénovali, aby instalace prováděli precizně a bez chyb, protože v Evropě například vkusné schování a vedení kabelů je běžné, avšak na Zanzibaru tomu tak ani zdaleka není.

Navíc každou instalaci vzdáleně schvalují a kontrolují lidé z Česka. Naučili jsme je chodit včas a komunikovat, protože když náhodou nestíhají, nevěděli, že by měli dát vědět, teď už to ví. Může se to zdát být jako maličkost, ale na Zanzibaru pořád na něco čekáte, takže klienti jsou vždycky mile překvapeni přístupem našeho týmu. 

Vedle zmíněného mola a laguny, které jsou nejčerstvějšími novinkami, chystáte ještě něco dalšího? 

 Pan majitel nikdy nespí :D A právě proto aktuálně připravujeme nový velký projekt - WPZ Park, kde na pozemku v těsném sousedství hotelu vyroste 13 rezidenčních vil na investici a právě majitelé těchto objektů budou moci využívat zázemí hotelu - taková provázanost na ostrově ještě nikde není.

Dále tedy ještě dokončujeme výstavbu už zmíněného nového a velkého baru, plánujeme taky postavit několik obchůdků a nainstalovat solární panely, které nás posunou zase o kousek dál v kýžené samostatnosti.

Adél, moc děkuji za tvůj čas a rozhovor a přeji hodně dalších happy klientů :) 

Foto: Soukromý archiv a prezentační foto hotelu WPZ