Svatba na Zanzibaru
Dnešní svatba v Česku nebo kdekoliv u nás ve střední Evropě i Evropě jako celku, vyjde na nemalé peníze. Dostat se za větší svatbu pod 150 až 200 tisíc korun je těžké, ale stát se to samozřejmě může. Svatby v Česku fotím a k přibližným rozpočtům se často dostanu - nezřídka kdy atakují i půl milionovou hranici, což je pro mnoho lidí velmi nezanedbatelná suma peněz.
I proto se už nějaký ten čas drží trend svateb v zahraničí, v teple, u moře, na pláži, v klidu a o samotě a navíc mnohdy za samotnou svatbu s mnohem nižším rozpočtem a násobně menšími starostmi, zejména pokud jde o ceremoniální svatbu.
Vezměme si nějaký průměrný příklad a to středně velkou, ale kvalitně připravenou svatbu v Česku. Snadno se dostaneme na 300 tisíc korun. Spoustu náležitostí určitě nevyjmenuji, ale to máte: booking místa, což je asi nejdražší položka, ubytování hostů, dekorace, catering, který obsahuje jídlo, pití a svatební dort, make up a vlasy, prstýnky, oblečení: svatební šaty pro nevěstu a oblek pro ženicha, dodavatelé jako je fotograf, koordinátorka, video, DJ a případně moderátor a samozřejmě spousta dalšího.
Všechno to vedle peněz navíc vyžaduje měsíce příprav, starostí a bezpochyby nervů. Ty mnohdy nekončí ani na té svatbě samotné a nevěsty se často stresují i ráno při přípravách (samozřejmě, že ne všechny), ženichové to mají spíš na salámu :)
Postupně se sjedou hosté, proběhne obřad, jídlo a všechny ty svatební náležitosti a někdy v noci skončíme. Já osobně tyhle český svatby mám z pozice profesionálního svatebního fotografa rád a snažím se snoubencům pomáhat a hlavně je uklidňovat.
Na druhé straně tu máme svatby kdekoliv v zahraničí a nemusím jít nutně jen o Zanzibar. Avšak zkušenost mám právě pouze se Zanzibarem a Českem, mohu tedy psát a porovnávat pouze tyto dvě země. Na obou místech jsem za poslední čtyři roky nafotil nespočet svateb a teďka se pokusím popsat, jak to celé (u mě) funguje.
O Česku se nijak extra rozepisovat nemusím, neboť to každý zná. Zajistí si místo, koordinátora/koordinátorku a pak hledá dodavatele: catering, foto, video, hudba, atp a začíná několika měsíční kolečko, které jsem trošku popsal výše.
Právně uznatelná svatba na Zanzibaru
Nejprve je nezbytně nutné si říct, zda člověk chce oficiální svatbu, tedy právně uznatelnou i v Česku nebo jen ceremoniální. Ten rozdíl je zásadní a to v několika ohledech, zejména finančním a z pohledu administrativní náročnosti. Legální obřad vyžaduje dlouho dopředu komunikaci s agenturou, která vedle příprav samotné svatby zařizuje i její legálnost, tedy právní uznatelnost ve své domovině.
Přesně nevím, jaké všechny dokumenty se musí dopředu naposílat, ale tuším, že je to rodný list, určitě cestovní pas a myslím, že je ještě asi dva další dokumenty, které musí být samozřejmě přeložené notářem do angličtiny.
Proběhne obřad, ještě na tom stejném místě se musí podepsat patřičné dokumenty a agentuře začíná nová šichta s tím, že právě uzavřený sňatek musí prohnat přes zdejší úřady, českou ambasádu, která navíc není v Tanzánii, ale v Keni (Nairobi) a pak všechno poslat do Česka (případně jiné země), kde si s tím musíte stejně pak na tu matriku zajít. Aspoň myslím že to takhle nějak je.
Navíc v průběhu, zejména v etapě zanzibarských úřadů hrozí, že dojde ke ztrátě nějakého z dokumentů nebo k nesprávné manipulaci s ním a celý kolotoč se zasekne a je potřeba tu chybu najít, vyřešit a domlouvat se tady s úřady. To je něco, co vážně nechcete :D
A výsledek je ten, že na oddacím listu máte, že váš sňatek byl legálně a právoplatně uzavřen na území Tanzánie (na Zanzibaru). A to je tak celé.
Ceremoniální svatba
Druhou možností je svatba ceremoniální. Těch fotím nejvíc, troufnu si říct takových 85%. Jak ceremoniální tak oficiální jsou v rámci obřadu prakticky na chlup stejné, jen je tam o několik vět v proslovu oddávajícího, které vyžaduje zákon, více a každý se musí podepsat na tři papíry namísto jednoho.
Snoubenci proto často volí právě tu neoficiální svatbu, kdy si udělají hezký den, ve který si řeknou na pláži to své „ano“, vymění první manželský polibek a prstýnky. Potom spolu nafotíme kolekci párových fotek. Vždycky záleží na místě, ale už jsem fotil na tolika rozličných lokacích, že můžu říct, že každé má něco do sebe.
Fotil jsem na úplně prázdných plážích, uvnitř hotelového resortu, ale i na pláži poseté čumily těsně před hotelem. To poslední má sice do sebe nejmíň, ale dá se to zvládnout a na společné focení pak okamžitě nejlépe zmizet co nejdál od toho davu :D
A jak se k takové svatbě dostat? Ty cesty jsou v podstatě dvě. Jedna je oslovit nějakou agenturu, kterou si vygoogluješ a pak mě jakožto fotografa, dostanu instrukce o tom, kdy a kde mám být a já tam budu a nebo oslovíš mě rovnou a já tě přesměruju na jednu ze dvou zdejších agentur, se kterými spolupracuji a pro které fotím - jedna je polská a druhá italská.
Vy si pak s nimi všechno domluvíte, od místa, dekorace, obsahu a samozřejmě ceny. Moje portfolio a ceník focení svateb na Zanzibaru najdeš ZDE. Vždy se pak už s nevěstou domlouvám individuálně na detailech, čase a jiných nuancích.
Možná vám teďka na mysli vytanula myšlenka, jak k tomu přijdou rodiny a kamarádi. I na to jsem se občas právě snoubenců ptal. A několikrát nezávisle na sobě se mi dostalo odpovědi, že pozvaný jsou a už záleží jen na nich, jestli přijdu nebo ne :)
Je to samozřejmě trošku s nadsázkou, ale myslím, že kdyby to nějaký kamarád nebo člen rodiny hecnul, tak ho ke svatebnímu stolu samozřejmě přizvou.
Proč to teda celé dělat?
V celku jde hlavně o úsporu peněz a starostí - to jsou dva hlavní argumenty, proč se lidé pro takovou svatbu - v tomto případě na Zanzibaru, rozhodnou. Nemusí řešit přípravy, neboť to udělá agentura, která s tím má velké zkušenosti a všechno zásadní připraví, takže obřad, který bývá standardně někdy v 16:30 tě do oběda vůbec nemusí zajímat a začneš se přípravě věnovat tak dvě hoďky předem. Nevěsta možná o hodinu dřív, když si pozve kadeřnici a holku na make-up.
Pak nastane samotný obřad, který trvá běžně nějakých 15-20 minut, poté přípitek, někdy dort a jdeme fotit. Se mnou je to párový focení vždycky trochu punk a legrace, protože se snažím vymýšlet různé voloviny a celkově to moc nestrojit.
No a samozřejmě na závěr nesmí chybět už kultovní fotka skoku do bazénu ženicha přes nevěstu - je to takový můj podpis pod (skoro) každou zanzibarskou svatbou.
Ostatně už dávno před obřadem nebo na předsvatebním setkání se mě snoubenci ptají, zda budeme na závěr taky skákat do vody :D
A jak to vyjde finančně?
Když si uděláme malý rozbor financí a budeme vycházet z částky 300 tisíc korun, kterou jsem zmínil výše, což by pěkná česká svatba zcela určitě stála. A to vůbec nepočítám svatební cestu, kterou může snadno vyjít na další kilo nebo ještě víc.
Z těchto 300 tisíc oddělíme cca 220-240 a vyrazíme za to na Zanzibar. Koupíme letenky, docela pěkný hotel, zaplatíme svatbu i fotografa, případně videomakera a třeba nám něco zbyde i na safari a lepší svatební cestu spojenou s bezproblémovou svatbou už ani mít nelze.
No a po návratu uspořádáme žranici s pivem a pečeným prasetem za odložené peníze. Snoubenci právě ušetřili 100k za svatební cestu a měli svatbu naprosto bez starostí.
Možná se ptáte, na kolik tedy ta zdejší svatba tak vyjde. Moje odpověď je ve finále asi taková, že pod 1.000 USD se jde velmi těžko, aby to mělo nějakou úroveň. Spíš nějakých 1.200 USD a víc. Samozřejmě to asi lze udělat levněji, ale člověk už šetří „drobné“ na velkém životním okamžiku a jak se říká: „Zbytečně nízká cena způsobuje problémy“ a problémy je něco, co zejména na svatbě řešit nechcete.
K tomu samozřejmě dodavatel, což je fotograf - osobně se snažím cenu držet na nějakým zanzibarským průměru tady v té nejvyšší sekci zdejších fotografů a větší balíček si cením na 490 USD, tedy zlomek toho, co si účtuju v Česku.
Navíc v mé osobě zejména páry z Čech a Slovenska získají jediného českého profesionálního fotografa, který na ostrově působí a tím pádem máme vyřešenou jazykovou bariéru u samotného focení a domlouvání detailů :)
Svatba je jednou, není prostor na chyby
Co se týče mého přístupu, tak se snažím být, co nejprofesionálnější, což si přenáším z Česka. Nezbytností jsou dva foťáky (v mém případě to je Sony A1 a Sony A7IV - leden 2024) a několik objektivů.
Na prstýnky je to macro objektiv Tamron 35mm, na obřad je to Tamron 35-150 2.-2.8 na jednom těle a na druhém pak Sony 24GM 1.4 a v záloze je ještě na portréty Sony 85GM 1.4. Vedle dvou těl foťáků jedu ukládání fotek na dvě paměťové karty souběžně z důvodu bezpečnosti - nedokážu si představit situaci, kdybych volal nevěstě a sděloval jí: „Ty víš, jak jste měli ten obřad, tak ty fotky z něj prostě nejsou.“ To by byla totálně profesní sebevražda.
Navíc druhou nezbytnou nutností jsou samozřejmě dva foťáky. Jednak z hlediska variability záběrů/ohnisek a kreativních kompozic a hlavně kvůli bezpečnosti. Neumím si představit jít na svatbu s jedním foťákem. Je to jen technika, která může kdykoliv selhat a pak co? Dofotím to telefonem? :D
Za ty tři roky, co svatby na Zanzibaru fotím, vykrystalizovaly mi postupně dva balíčky, ze kterých si klienti mohou vybrat. Chtějí-li mě jen na chvíli, to znamená víceméně jen na obřad a pak na pár fotek po obřadu, tedy bez další lokace a bez focení příprav a tak podobně, trávím s nimi asi 1,5-2h.
Avšak většina už vyžaduje, abych s nimi pobyl delší dobu, což dává smysl. Zejména protože budou mít zaznamenány přípravy nevěsty i ženicha, nafocené i prostředí a hlavně je dostatek času a prostoru na párové focení po obřadu, na to je tu balíček větší. Odkaz na mé foto balíčky najdete v již zmíněném odkaze výše.
O focení svateb na Zanzibaru a srovnání s Českem jsem docela obšírně hovořil v podcastu “Svatby v topu”, kam si mě pozvali jako hosta. Odkaz na toto povídání najdeš ZDE.
